2. Kapitola - Den Blbec. (Nebo Blbcu?) 2

28. prosince 2009 v 22:46 | Gaīa |  Nový život
Nova kapitola a vrekordim case to koukate, co? :D A je cela, celicka pro Jaune, protoze ma dneska narozeniny a ja ji moc MOC blahopreju :-)
Dala mi poradne zabrat :D

A protože na to zapomněli, tím pádem jim to bylo i jedno a vůbec si tím nezatěžovali hlavu. Taky kdo by si tím zatěžoval hlavu, když všichni měli moc práce s něčím jiným? Isabell řešila svoji žízeň. James hledal jeho lásku jednou - kársnou Lilyan, Remus vzpomínal, jestli má všechny úkoly z prázdnin a ... Černoušek, jak ho Izy přejmenovala? Ten dělal oči na procházející slečny. Nebo spíš ony je dělaly a on se vyžíval v tom, jak je úžasný.
Až málem narazil do sloupu.
"Brácho, pozor!" křikl na něj James a Sirius se zastavil sotva pět centimetrů, jehož rytí už mohlo zdobit jeho rozkošný obličejík. Zašilhal na kámen a pak ho opatrně obešel.
Ostatní z toho měli předčasné Vánoce.
"Tak máš ještě žízeň?!" Vyjel na vytlemenou Is. Ta uraženě přikývla a tak Siri nabručeně polechtal hrušku, která se začala smíchy svíjet, až se nakonec přeměnila v zelenou kliku.
"Jů, to je kouzlo!" Vydechla okouzleně Is.
"Víš, možná te to překvapí, ale jsi ve světe kouzel!" ušklíbl se jízlivě Sirius.
"Neser Černoušku!" odbyla ho a prošla. Skřítci k ní okamžitě přiběhli.
"Přejete si slečno?"
"Mohla bych dostat obří sklenici malinové šťávy?"
"Jistě!" a zase odběhli.
"Ještě si to bude vymýšlet!" slyšela za sebou nabručený hlas v okamžiku, kdy k ní přišel jeden skřítek a podal ji mega sklenku.
"Děkuji!" poděkovala jako slušně vychovaná dívka a vyhupla na stůl za sebou, vedle Siriuse na kterého se obrátila, ale první se napila. Jenomže on se na ni podíval takovým způsobem, že všechnu šťávu vyprskla na jeho nové tričko z A3.
"Jé, promiň!" Omluvila se sice, ale bylo to v rozporu s její rozjařenou tváří.
"Hm, jasně..." otráveně se čistil kapesníkem, co mu Is podala.
ˇSakra, podívej se na to, vždyť to mám i tady!" vyjekl tak naštvaně, že omylem strčil loktem do Izy, které mega sklenka vyklouzla z ruky a jako ve zpomaleném filmu na něho padala a padala a p a d a l a .... Až konečně dopadla zlila ho od hlavy až k patě. Všichni z toho byli chvíli tak mimo, že se zmohli jen na šokované civění a mlčení, než Izy podotkla.
"No, aspoň si nemusíš dělat starosti kvůli mokrému rozkroku..." Chtěla ještě něco dodat, ale Sirius se na ní podíval tak vražedně, že by sklaplo i Voldemortovi. Izy se pomalu přesunula za Jamese, který balancoval na pokraji šíleného záchvatu smíchu a hysterie. Ale kdo by se mu mohl divit, když naproti němu stál Bradavická Casanova s výrazem boha pomsty s nohama v divném úhlu a odkápávala z něj malinovka. Jediný Remus zachoval jako vždy vážnou tvář a chladnou hlavu. Mávnul hůlkou, ze které proudil úzký proužek horkého vzduchu. Hodil ji Siriusovi, ať se usuší. Ten po pěti minutách naštvaně zvolal.
"Nemůžeš to dát na větší stupeň? Takhle se budu sušit dvacet let!" Remus zavrtěl hlavou.
"Je mi líto. Možná to jde, ale já to zatím neumím." Sirius si otráveně povzdechl a s ještě horší náladou pokračoval v sušení. Ostatní ho zamyšleně a nezvykle tiše pozorovali. Nutnou podotknout, že také byli myšlenkami někde úplně jinde. Izy přemýšlela, jak ji Sirius zabije, jestli bude zvonit dřív, než se stihne vysušit, což je velmi pravděpodobné, James myslel na Lily a Rem uvažoval, kde je ta tlustá bečka, co se pořád přecpává a říká si jejich čtvrtý kamarád. Náhle však protivný drnčivý zvuk je vtrhl zpátky do školní reality a všichni se zhrozeně obrátili na Siriuse, který ztěžka polkl a smrtelně zbledl z představy, že se bude muset jít chodbami plnými lidí, kteří budou při pohledu na něj umírat celkem oprávněně smíchy.
Jsem v koncích... Celý svět, ne, celé Bradavice se mi budou vysmívat. Nikdo nebude mluvit o ničem jiném, než o mokrém Siriusi Blackovi zlitém malinovkou. Drb půjde za drb a nakonec z toho vznikne děsivá historka o tom, jak mi někdo dal kopačky kvůli malému údu... No to snad ne!!!!
Reme, udělej něco!" Obrátil se Černoušek žalostně na Remuse. Musím uznat, že mi ho je líto. Když se to vezme do podrobna, tak beze mě bychom tu nebyli a beze mě bz se nemusel děsit představy, že se mu celý kouzelnický svět vysměje. Teda, jestli se jeho mokrá fotka dostane do novin. Tý jo, fakt bych nechtěla být na jeho místně, ale na svém už vůbec ne když vezmete v úvahu, že mě zabije. Á ne. už se ke me obrací, zase má ve tváři ten děsivě vytočený a k smrti rozlobený výraz. Už se blíží, už jde... úúú já zdrhááám! Máte mě za zbabělce? Fajn, klidně můžete, ale až si se mnou prohodíte roli, jinak mi do toho nemluvte. Utíkám, utíkám a vůbec nevím kam. A Černoušek asi za mnou.
"Izy, Isabello, SIRIUSI VRAŤ SE!!" Řval Remus a podle toho jsem pochopila, že mě Černoušek sleduje.
Ach, sakra, proč...
~ Jsem přece ještě tak mladá!
> No, je ti 15...
~ A krásná!
> Fakt myslíš?
~ Hele, ztichni!
> Jen připomínám fakta!
~ No a co, stejně sklapni! .... A poslušná!
> HAHAHA!
~ Hele, co jsem ti říkala?
> No jo, už mlčím...
Hádat se se svým svědomím je pěkná fuška, nezdá se vám? No, ale to stejně nic nemění na tom, že si nezasloužím v žádném případě umřít.
A... asi ani neumřu, aspon ne ted, protože jakmile jsem vyběhla z kuchyně do normálního prostoru hradu, kde se vyskyují hordy lidí a Černoušek za mnou, nastal pěkny poprask. A mě bylo divé, co znamená ten chechot za mnou, ale byla jsem příliš zaneprázděná, než abych se tím zabývala. Tak teď už můžu zpomalit a v pohodě si dojít do třídy... Hm... Ale představte si, mě toho blbce začalo být líto, tak jsem mu šla na pomoc a teď´se chechtají i mě a jemu dvojnásob, že ho musí bránit holka. Naštěstí už ale jde profesorka a všichni musí do třídy, včetně Černouška a jeho pošklebovačů.

"Pane Blacku. Nevím sice, proč jste tak morký, ale v žádném případě si nepřeji, aby se toto téma řešilo v mé hodině, je to jasné?" přísně se na všechny zadívala, mávla hůlkou a Černoušek byl v tu ránu čistý a suchý.
"Jděte si sednout!" přikázala a dotyčný se zdrceně šoural na své místo v zadní lavic. Jeho odpůrci, tedy Zmijozelští si zklamaně povzdechli, že přišli o tak cennou a pravděpodobně neopakovatelnou zábavu. To proto, že Černoušek už se mnou asi v životě nepromluví a rozhodně se mnou už nepůjde do kuchyně ani si ke mě nesedne při obědě. To sice nesedel ani tak, ale to už je ted jedno...
"Už vím, na koho si přenesla smůlu!"
Mrkla na mě Lily.
"To víš no..." šibalsky jsem se usmála, ale to už se na nás profesorka dívala nějak podezřele, tak jsme musely poslouchat její výklad o přeměnování.
"A teď si vyzkoušíme naši novo žákyni, jestli není náhodou pozadu." Už zas? Dneska je fakt nějaký divný den a všichni mě nějak moc podcěnují, to se mi nelíbí...
Šla jako v OPČM před třídu, ale už se necítila zdaleka tak jistá. A nebylo to jen kvůli tomu, že na ni ze zadní řady upřeně zíral black a ze všech sil se ji snažil znejistit a zastrašit. Něco ji tady prostě nehrálo.... A najednou.. Blick! Žárovka se rozstívila a ji to došlo.
"Pani profesoro, jaktože nemáme OPČM? Pan profesor říkal, že se procvičíme v soubojích..." Profesorka se na ni přes brýle zamračila (pozn. má vůbec brýle?).
"Pan Anderson byl naléhavě odvolán k důležitějším .. ehm... záležitostem, než je hodina Obrany, takže se zajisté spokojíte se mnou, nemám pravdu?" Doted jsem nepochopila proč se ptá, když za negativní odpověd by nejspíš vraždila. Ale to je jedno.
Profesorka ji tedy dala pár jednoduchých kouzel na vyzkoušení. O to větší bylo překvapení když ani jedno kouzlo neudělala správně.
"Slečno, musíte se více snažit!" napomenula ji.
"Ja se snažím paní profesorko, to je tou negativní atmosférou kolem..." významně se zadívala na Blacka. "Pane Blacku, okamžitě toho nechte!" napomenula ho. Ten si povzdechl a odvrátil hlavu jinam.
"Ted máte prostor působení volný jsem velice zvědavá, jak vám to půjde!" ušklíbla se jízlivě. Tentokrát zvládla všechnz kouzla naprosto bravůrně.
"Výborně slečno, můžete se posadit!" V tom momentě ale zazvonilo a všichni se odebrali na oběd, kde našli červíčka, jak leží a chrápe...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth de Ténèbres Elizabeth de Ténèbres | Web | 29. prosince 2009 v 7:59 | Reagovat

skvělá kapitola, i ta minulá byla suprová. vážně se ti obě moc povedli a už se těšim na další.
akorát se obě jmenujou stejně ;-)

2 Aňulka Aňulka | Web | 29. prosince 2009 v 11:11 | Reagovat

Gaio!!!:-DTy mě chceš zabít, viď?!Já tě prokoukla, je mi to hned jasné:-D
Bylo to úžasné, bezchybné, nádherné, až na to, že jsem se dusila smíchy:-D:-D:-D
No, aspoň si nemusíš dělat starosti kvůli mokrému rozkroku - OCH MŮJ BOŽE!!!!:-D
Tak u toho jsem chcípala asi tak pět minut, než jsem se vzpamatovala a zatímco jsem si utírala slzy mě doprovázely vetičky typu: tak to je síla, ty vole, to je husté, tak to v prdeli a další:-DNějak jsem to nezvládala no, ale to se vstřebá...časem:-D
Opravdu se mi to líbilo, tleskám...!!!!
P.S.A psalas mi, že máš zmatek v jedné z mých povídek.Tak se koukni do rubriky na článek "Měla to být jednorázovka" a tam je napsáno, kdo je kdo:-)

3 Jaune Jaune | Web | 29. prosince 2009 v 14:02 | Reagovat

jeee... děkuju za věnování, to si ani nezasloužím 8-)
skvělá kapitola (měla háčkýýý! jahuuu), některé hlody vážně neměly chybu... a ta indiina rozmluva s vlastním svědomím? dost mi připomínala mě samotnou :D
vážně paráda, na další díl se těším víc jak kdy dřív... 8-)

4 Maya Maya | Web | 30. prosince 2009 v 20:07 | Reagovat

Tak to bylo nezapomenutelný. Iz je vážně třída a Černoušek... to prostě nemělo chybu :-D
Já už vážně nevím, co bych řekla, aniž bych opakovala tvoje slova z týhle kapitolovky. Je úžasná, nádherná a já chci další.
A stejně krásný a vtipný a ještě vtipnější :-D

5 Nat Nat | Web | 3. ledna 2010 v 19:30 | Reagovat

vypada to zajimave..... rychle dalsi kapitolku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama