1. Kapitola - Trava, sex a Sirius...

19. prosince 2009 v 18:43 | Gaīa |  Nový život
Tuhle kapitolu jsem mela rozepsanou celkem dlouho, vlastne od doby, co jsem dopsala uvod. Venuji ji vsem, kteri pockali a nezanevreli na me xD doufam, zese vam bude aspon trochu libit a splni vase ocekavani.
Prijemne cteni :-)


"Na!" podal ji otec lahvičku. Indie si ji převzala. Ještě než se však napila, řekla.
"Indie, rozluč se se španělkou Indie vera Villanueva Antrada! Místo ní, prichází..." nedokončila větu. Vyprazdila celý její obsah. Poté ji upustila a její hnědé, krátké vlasy se začali prodluzovat a měnit barvu na jasně černou s ofinou. Hnědé oči se změnili na akvamarinovou a nahnedla plet zacala nabirat bledy odstin.
Když cela promena skoncila, otec se na ni sokovane podival.
"Co se deje?" zeptala se mirne pdorazdene. Nemela rada, kdyz na ni lide civeli, ale bohuzel se to stavalo dost casto.
"Podivej se na sebe!" Indie si od neho prevzala zrcatko a pri pohledu na sebe ho malem upustila. Po chvilce nespokojeneho prohlizeni rekla.
"Uz nevypadam jako hipisacka..." zmucene si povzdechla. Otec se zasmal.
"Jeste si nerekla kdo prichazi!"
"Isabella Jeanna de la Nox "
"Ano... ted uz nejsme Antradovi ze Spanelska, ale la Noxovi z Francie."
Indie neco zamrucela. Nebyla si jista, zdali dokaze zvladnout novy zivot. Jestli se dokaze prizpusobit a ... zapomenout... Ano zapomenout. Ale chtela to vubec?
Zavrtela hlavou a sklonila ji do dlani.
Otec ji tak chvili nechal, ale brzy mu dosla trpelivost.
"Indie..." rekl tise.
"Já vím..." postavila se odhodlána čelit novému životu s hrdostí hodné Antradovým.
Usmála se na otce.
"Tak se mi líbíš!" pochváli ji.

Když mlčky kráčeli chodbami Bradavického hradu, rozhodl se otec ticho prolomit.
"Hlavně žádné problémy, Jeo..." Indie si zpočátku neuvědomila, že mluví k ní. Koneckonců když k nové škole a domovu přibyl ještě nový vzhled a jméno, bude mít problémy se zaklimatizovat i velmi přizpůsobivá Indie.
"Indie!" zahučel na ni.
"Ano?" obrátila se k němu se zářivým úsměvem. Právě přemýšlela nad tím, zdali v nové škole potká i ty "čisokrevné blbečky", jak lidem posedlím čistou krví ve španělsku říkali a jestli je bude moci tim padem tak "potesit" jako na byvale skole.
"Indie, nemůžeš vypnout pokaždé, když někdo nepronese tvé jméno. Ted si musíš zvyknout i na tohle - nové. A taky bych byl rád, kdyby ses chovala slušně, jak už jsem říkal!" vrhl na ni významný pohled, ale ta ho vůbec nevnímala.
"Indie?" zkusil otec a zamával ji rukou před očima. Nic. Je úplně mimo.
Otec cosi neslušně zavrčel.
Indie hlasitě zakručelo v břiše.
"Za jak dlouho tam budeme?" optala se. Otec ji však nemínil brát na vědomí, jako odplatu za to, že ona nebere na vědomí jeho. Poněkud dětské chování od tohoto celkem vzdělaného muže. Ale on si nemohl pomoct. Někdy se prostě chová, jakoby mu bylo pět. Jako v tomto případě.
"Tati?" zamávala mu rukou před očima. Nic. Je mimo. Ovšem In se nespokojí s odmítnutím, což otec dobře věděl. Přesto však doufal, že...
"INDIE!" zařval na celý hrad hrubě a oba si okamžitě přikryly uši, jelikož na ně dolíhá mnohonásobná, hrubá ozvěna.
"Pitomý stěny!" zanadávala Ind.
"Stěny?" zvedl na ni významně otec obočí a sbíral se ze země, kam ho Ind před malou chvilkou shodila.
"No co, nevnímal si!" pokrčila rameny a provokativně se usmála.
"To ty taky ne když jsem mluvil o slušném chování!" Vyjel na ni.
"O slušným chování? Aha, tak to uděláme tak jako každý rok, jo? Poučíš mě, já tě pudu jako poslouchat, potom ti to jako slíbim a potom si budu dělat, co budu chtít, jo?" navrhla.
"Tak to ne, neuděláme to jako každý rok, protože tento rok si tady a já s tebou a to znamená, že se budeš chovat slušně, nebo..." a mluvil by nejspíš ještě hodně dlouho, jak měl v povaze, kdyby mu Ind neslušně neskočila do řeči.
"Už tam budem? Mám hlad, že bych ožírala i brnění!"
"Jo, už tam budeme za touhle zatáčkou..." povzdechl si otec poraženecky. Tohle prostě nemá cenu! Myslel si. Jo, to si pochopil brzy - po patnácti letech výchovy, gratuluju!

"Přivítejte prosím novou studentku s jejím otcem, který tady bude učit OPČM!" Zrovna v tu chvíli ti dva vstoupili do dveří.
"Skvěle načasované!" zazubil se na ně Brumbál.
"Taky si říkám!" zašklebila se Ind rozpustile. Otec pozvedl oči k nebi a šel si sednout k učitelskému stolu.
"Tak kam si mám sednout? Nebo to je jedno?" optala se Ind meřící si všechny stoly kritickým pohledem.
"Nejdřívě pojdte tady musíme vás zařadit."
"Jo tak..." kývla Ind a šla si sednout na stoličku. Brumbál ji položil klobouk na hlavu.

"Tak co to tady máme!"
"Sakra, já mám slyšiny!" panikaří Ind.
"Ale nemáte, nebojte se, to jsem jenom já, klobouk!" uklidnuje ji. Ovšem má to úplně opačný účinek.
"Ja si sama sobě vykám? Já vím že jsem lehce nenormální, ale doted jsem netušila jak moc! Sakra já neměla hulit..." běduje neštastně.
"Vy jste hulila?" vykřikuje zděšeně.
"Jo a neřvi tak, bolí mě z tebe hlava!" okřikla Ind klobouk.
"Dobrá, každopádně nemáte slyšiny ani nic takového. Jsem Moudrý klobouk a zařazuji do kolejí." objasnil.
"Aháá, jo takhle! To jste měl říct hned!"
"A jak to tak vypadá, bude to Nebelvír."
"Hm, aha."
"Dobrá, neprotestujete, takže..."
"PROSTESTUJEM, PROTESTUJEM!" zařvala Ind.
"Co je vám?" vyjekl klobouk šokovaně.
"Jste chtěl, abych protestovala no, tak to dělám!" ušklíbla se.
"To není směšné! A je to NEBELVÍR!"

Ind si sundala klobouk a běžela k hlasitě tleskajícímu stolu.

"Ahoj, já jsem I - " zasekla se. Vždyt málem řekla své pravé jméno! Bude si na to muset dávat pozor. Na chvíli se zamyslela, jak se vlastně jmenuje a pak ho řekla.
"Isabella. Ale můžete mi říkat Izy!" navrhla všem, kteří jí poslouchali což byl téměř celý stůl.
"Ty nevíš, ja se jmenuješ?" ušklíbl se posměšně jeden černovlásek. Ind pokrčila rameny.
"To víš, po marušce jsou smysly značně otupělé!" pár děcek se zasmálo a někteří pohrdavě odvraceli hlavu.
"Já jsem Lota a asi si budeme rozumět!" řekla s úšklebkem a ukázala na malý pytlík v průhledném sáčku na polovinu vytažený z jějí kapsy. Ind se na ni zakřenila.
"Aspon mám s kým!"
"Sedni si!" vybídl ji černovlásek a ukázal na místo naproti němu, vedle Loty.
"Rozkaz kapitáne!" zasalutovala a konečně se posadila.
"Odkud jsi? Nevypadáš jako místní, ani tvoje jméno tomu neodpovídá." zeptala se dívka, která podle Izy neměla ani dost slušnosti na to se představit ale hned vyptávat jo.
"Než ti to řeknu, ráda bych věděla s kým mám tu čest," zůstala slušná Ind. A na ni to je velký výkon. Dívka se malinko zarděla.
"Jo, promin, jsem Lily!" natáhla k ní ruku. Ind ji stiskla.
"Jo, těší mě. Takže, ptala ses na to, odkud jsem že... No z Anglie opravdu ne. Jsem z Francie." Lily spokojeně pokývala hlavou.
"Oh, kočka až z Francie! Sirius Black k tvým službám!" ležérně se ušklíbl. Ind došlo, že ji chce sbalit, a že určitě je děvkař. Koneckonců, většině holek se líbí sladká tvářička, oslnivý úsměv, svaly. To všechno splnoval. A i když Ind musela uznat, že je vážně pěkný, vyspat se s ním rozhodně nechtěla. Napadlo jí však, že si s ním trochu pohraje, tak jako si už několikrát pohrála s kluky na bývalé škole.
"Takže k službám... " zopakovala tajemně a svůdně se usmála.
"No jistě!" Najednou Ind zvážněla.
"Fajn, tak já je někdy využiju až nebudu mít domácí úkol." Odbyla ho a naložila si na talíř jídlo. Řízek s bramborovou kaší opravdu milovala. A kdo taky ne?
Jeho kámoš se mu řehtal jak potrefený.
"HAHAHA kámo, tak to byl jasnej odjeb HAHAHA!!!" Sirius do něho drcl.
"Někdy pochybuju, že seš můj kámoš!" ušklíbl se nespokojeně.
"Když ti jedna holka nedá, není to zas taková tragédie."
"Je to kočka a je z Francie..." odpověděl Sirius a zamyšleně se díval do dáli, zatímco si v rukou mnul skleničku. Teda... aspon pro někoho to bylo zamyšleně do dáli. Pro ty co ho znají, balil jednu dívku z Mrzimoru, ktera po nem laskovne pokukovala a mrkala jako o zavod. Vytouzene pozornosti se dockala za pet minut na pet sekund, nez se Sirius s tazavym vyrazem obratil na sveho kamarada.Ten malinko prikyvla tak byl jeho plan na dnesek jasny. Vylepsit si naladu s onou mrzimorcankou, ktera vychvali jeho ego znovu do nebes a tak obnovi sve sily a zautoci na svuj soucasny objekt zajmu. Mazany plan....
Ind si jich nevsimala a tim padek ani neslysela, ze se o ni bavi. Venovala se jidlu a sve nove spoluzacce Lote, s niz probirala dredy, travu, skolu, spoluzaky, ucitele, Zmijozelaky... Proste vsechno na co padla rec.
"Jdes uz?" zeptala se Ind Loty, kdyz dojedla.
"Jo," prikyvla, tak vyrazily.

"To je nadhera!" vydechla okouzlene kdyz dorazily do spolecenske mistnosti. V tom ji neco napadlo.
"Hele, s kym jsem v loznici?"
"No se mnou ne... Myslim ze s Lily Evansovou, Aniou Springovou a Megan Davidesonovou."
"Skoda..." posmutnela Ind.
"Jo, to jo... musime pro sebe chodit v noci, kdyz budem chtit jit hulit, nebo se domluvit predem"
"Hm... to se vsakne!" Lota se usklibla.
"Tak zatim!" a mavla na ni, protoze Indie byla unavena a chtela jit spat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maya Maya | 19. prosince 2009 v 19:42 | Reagovat

Člověče, ty přidáváš ještě pomalejším tempem než já a to je co říct. :-D
Ale úžasná kapitola. U tej hlášky, že by hlady málem ohlodala brnění jsem se musela smát.
Povedla se ti, jsem zvědavá, jak to  bude všechno dál.

2 Jaune Jaune | 20. prosince 2009 v 21:32 | Reagovat

jahuuu, kapitola! není možná! xD ne kecy... moc se mi líbila, celkem obrat od toho prologu... ten byl takovej pochmurnej a teď tohle... myslím, že mi ale indie bude sympatická, máme velice podobný přístup k životu :)
Hippies forever!
bye, těším se na další ;))

3 Aňulka Aňulka | Web | 24. prosince 2009 v 21:33 | Reagovat

Tak to bylo ale mrtě parádní, jako fakt.Ta holka je prostě číslo, sympatická...s takovým pohodářem bych si šla zahulit taky:-D
Fakt super kapitola, super nápad.Už se těším, až použije - využije Siriuska :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama