10. Kapitola - Kruval - 1\2

12. října 2009 v 16:19 | Gaīa |  Jedna malá Rose...
Jak jsem teda říkala, cesta uběhla poklidně, a tak jsme o "pouhých" dalších 4 hodinách strávených ve vlaku s těma imbecilama dorazili konečn na místo. Nedokážu si představit, jak jsme to přežili, ale stalo se.

"Nazdar sestřičko!" zašklebil se na mě Lucius, jak jsem vyšla s Lily z vlaku, Poberti za náma. Ukázala jsem na něho sprosté znamínko a nijak dál ho neřešila.
Ovšem on mně ano, protože na mě vrhl rozzuřený pohled. Sladce jsem se na něj zazubila a odešla s Lily a Pobertama do Kruvalksého hradu.
Procházeli jsme se tam a celou dobu se nezmohli na jediné slovo. Když jsme nějakou náhodou dorazili zpátky k velkým, dřeveným dveřím, pronesl Sirius holou pravdu.
"To je strašné...." vyslovil tak názor za nás za všechny, kteří jsme souhlasně přikyvovali.
"To je možná ještě horší, než strašné..." přidala se Lily.
"Nechápu, jak nás sem mohli poslat. Je to tak... zatuchlé a... tmavé a... chladné!" na důkaz svých slvo, jsem se zatřásla. Není se čemu divit, měla jsem jen světle modré tílko a džíny. Remus si kavalírsky sundal kabát a přehodil mi ho přez ramena.
"Dík!" usmála jsem se na něj vděčně.
"Nemáš zač..." zamumlal a nespokojeně si prohlížel furta od učebny, co od nás byla sotva pár metrů. Zamyšleně k nim přešel a přejel rukou po tmavém mahagonovém dřevě.
My ostatní jsme na něj zaraženě hleděli snažíc se vykoumat, co tímto počínáním sleduje.
Ten ovšem jen bezeslova zpátky přešel k nám, jakoby se nic nestalo.
"Kámo, co to mělo znamenat?" vybafl na něho Sirius.
"Nemají nalakované dřevo..." vysvětlil. Ehm, teda jak pro koho.
"No a?" nechápala jsem.
"No a? Jak můžeš říct no a nad tím, že nemají nalakované dřevo? Vždyt to je jako říct, že ti dali v obchodě o dva odstíny tmavší látu, než jsi po nich chtěla! Nalakované dřeva jsou základ stavebnictví, je to základ všeho a ty řekneš no a?!" hysterčil. Naprázdo jsem polkla a nejisitě ho sledovala. Koukla jsem se na Lily, která se tvářila spíš vyděšeně, než nejistě. James se Siriusem na něho pro změnu čuměli, jako by se zcvokl.
"Ehm, Reme, nemáš teplotu?" zamračila jsem se, když mi začala docházet zásoba nejistých pohledů a starostlivě jsem mu šáhla na čelo.
Uhnul a zabručel: "NEch mě, nic mi není..."
"To bych si nebyla tak jistá..." zamumlala jsme, ale pro jistotu do dál už neřešila. Kdo ví, s čím by přišel potom...Třeba s jejich svíčkama, že nejsou v dostatečně bílém odstínu apod
Stáli jsme na chodbě v tichém mlčení (jak jinak, už jste někdy zažili hlučné mlčení?) nevím jak dlouho, než na nás kdosi zavolal.
"Héééj, kde jste? Už sje po vás asi hodinu shánka!"
"Tak to promin, ale nevěděli jsme kam jít..." omluvně jsem se na něj usmála.
"Měli jste zůstat s ostatníma u vlaku!" probodl mě hnusným pohledem nadechla jsem se, abych mu něco odsekla, ale přerušil mě.
"Nech si omluvy, a už pojdte!" zavrčel a odtáhl nás snad přes půlku hradu do nějaké veliké místnosti. Stejně jako vššchny prostory v hradě - a i samotný hrad byla temná, chladná a působila velice nepřátelským dojmem.
"Mě se to tady nelíbí..." šeptla Lily směrem ke mě. Přikývla jsem.
"Mě taky ne, připomíná mi to náš dům..." sohulasila jsem s ní ponuře.
"Tak to bych k vám jít teda nechtěla..."
"Ani bys nesměla..."
"Jo, to je fakt, mudlovští šmejdi v takovém panském sídle plných čistokrevných, nemají co dělat..."
"Věnujte mi pozornost!" zahřměl mladý ředitel v tmavě hnědé kožešině. Všichni okamžitě ztichli.
"Vítám mezi námi žáky světoznámé Bradavické školy čár a kouzel!" zlověstně se usmál.
"Můžete prosím přijít na podium?" požádal. Všichni jsme se tam začali neochotně trousit.
"Tak, tady je všech 48 žáků, jejíchž ředitel je veleslavný Albus Brumbál, nejmocnější kouzelník všech dob!" představil nás a na podium přišel i ředitel za bouřlivého potlesku hlavně nás z Bradavic. Kruvalští studenti jen znuděně přihlíželi.
"Dobrá tedy. Ubytujete se vždycky po čtyřech dva chlapci a dvě dívky z odlišné koleje. Přiřadíme každé skupince jednoho spolehlivého žáka z vyššího ročníku, který vám dá klíč od vašeho pokoje, kde strávíte nasledujících čtrnáct dní," vysvětlil a nějaký hnědovlasý student mu podal papír a přitom na mně lišácky mrkl a věnoval mi pobavený úsměv. Připadal mi celkem sympatický, tak jsem mu pohled oplatila.
"Theresa Brownová, Leida Snooblová, Nicolas Olansky, Rudopholus Lestrange. Vaše studentka je Sharron McClellan." čtyřka vystoupila a zminovaná dívka přiběhla. Měla dlouhé, rovné blondaté vlasy, průzračně modré oči a chladný poled jako Antarktida. Až mi z ní přejel mráz po zádech.
"Velice nesympatická slečna..." zašeptala jsem Lily. Ta souhlasně přikývla.
A ředitel četl dál.
"Morticia Morgue, Andromeda Black, Gomez Addams, George Rennison. Vedoucí skupiny Robert Doung," znuděný týpek přešel ke čtyřce. Andromeda se s nimi neštastně vydala. Viděla jsem, jak na ni Sirius povzbudivě mrkl.
Četl dál, ale já ho moc nevnímala, dokud jsem nezaslechla další známe jména.
"Morgan Davidsonová, Bellatrix Black, Sirius Black, Bartemius Skrk mají vedoucí jménem Alysha Devonová." Byla snědá a vypadala jako Španělka. Na Kruval působila velice mile. Přistoupila k nim a podala si s jmenovanými ruku. Poté odešli. Ještě jsem stihla zachytit Siriusův beznadějný pohled, že je s nenáviděnou sestřenicí a vítezoslavný, který vrhl na Rema, že má možnost ulovit Morgan a pravděpodobně se mu to i povede. Nebudeme nic nalhávat 14 dnů v pokoji s takovým sladkým lamačem srdcí jako je Sirisu - to by už musela mít na něho averzi, aby se s ním nevyslala, což určitě nemá.
Chudák Rem... Ale taky samozřejmě lituju i Morgan, protože Bella není zrovna nejpřátelštější člověk a Skrk, co jsem slyšlea také ne, přestože je v Havraspáru, takže jediný o koho se může opřít je Sirius, který ji bude nepřetržitě balit... Nechtěla bych být v její situaci.
Na chvíli jsme vypnula mozek, takže jsem si skoro nevšimla skřípaní zubů, co se ozývalo po mé pravici. A taky jsem na chvilku přestala i s přaním, nebýt se svým bratrem, protože by to bylo opravdu hrozné, ale čím dál víc jsem přestávala věřit ve štastný osud a začínala se smiřovat s krutou pravdou, že s ním nejspíš fakt budu, teda jestli to dělají podle příbuzenství....
A taky proto, že jsem vypnula a zabývala se sama sebou a panikařením a tak, neslyšela jsem Kruvalského ředitele, jak vyhlašuje další skupinku, až poslední jméno, které mě prudce vytrhlo z dumání.
"... Lilyana Evansová. Jejich vedoucím je Alan Evans." Na podium přiběhl usměvavý, ale kapku vážný chlap s černýma očima a polodlouhýma, černýma, vlnitýma vlasama, co se na Lily zářivě usmál.
Ti spolu majínějaké příbuzenské vztahy... pomyslela jsem si.
"Chudák Lily..." pochmurněl Remus, jeslti se to teda vlbec ještě dá. Chci říct, že i předtím byl nevýslovně zklamaný, že není s Morgan.
"Proč?" zamračila jsem se.
"Ty jsi neposlouchala s kým je?"
"Ne," zartěla jsem hlavou.
"Tak se dívej!" Kývl bradou směrem k odcházející skupince a já spatřila kluka s bílými vlasy a chladným pohledem, jak se na mě zákeřně usmívá a hlavou kýve směrem k Lily. Věděla jsem, co toto gesto znamená a zbledla jsem. Aspon teda mám ten pocit.
A aby toho nebylo málo, za nimi se šinula spokojeně se šklebící peroxidová kráska jménem Cameronne Blacková a provokativně na mě mávla. Ještě s nimi šel jeden klku, kterého jsem nepoznávala.
"Víš, kdo je ten hnědovlasy?" strčil do mě Potter. Zavrtěla jsem hlavou.
"Billy Stevenson, největší děvkař v Havraspáru," informoval mě depresivně. Nejspíš měl strahc,ž e mu ji přebere.
"Neboj, Lily by nechodila s takovým frajírkem," snažila jsem se ho uklidnit.
"Když on je i chytrý..." zamumlal skoro neslyšně james jako by věděl, že on v této věci zrovna moc nefiguruje.
Radši jsem už byla zticha, nechala Jamese at se utápí v depresích a sledovala přiřazování.
"Alexis Bledel, Maria Dickson, Ellen Parker, Avino Notte...." a tak dále, až konečně došlo na mě.
"Rosemary Malfoyová, Asyana la Notte, Remus Lupin, Rabastan Lestrange, přiděluji Davidea Simpsona." Usměvavý klučina co na mě předtím mrkl přišel elegantně, ale nergicky na podium za doprovodu několika dívčích toužebných vzdychů. Tohle bude místní děvkař...
"Velmi mě těší!" se všemi z nás si potřásl rukou a už si nás odváděl. Vrhla jsem pohled na Jamese, co tam sám postával a bez svých kamarádl okolo vypadal dost znejistělí. Povzbudivě jsem na něj kývla. Věnoval mi roztrpčený pholed, který říkal, že když nemá Lily, je mu už jedno s kým bude, ale jedno mu to stoprocentně nebylo.
"Máte pokoj s číslem 36, je docela daleko od Velké síně, tak snad se neztratíte!" zasmál se, ale pka dodal. "Pár dnů si pro vás budu chodit a doprovázet vás na snídani a do učeben. Budu něco jako váš průvodce, ale né jen to. Můžete se na mě obrátit s jakýmkoliv problémem, protože tady v Kruvalu je to opravdu dost drsné a pochybuji, že se vrátíte všichni zpátky do Bradavic bez nějaké větší újmy na zdraví...Bez legrace, prostě je to tady drsné, slabší povahy se tu neuchytí a jsou okamžitě terčem pro ty šikanéry a potom mají ze života peklo." Když skončil svůj proslov - monolog, zvědavě se po nás podíval, co my na jeho celkem desivé vyprávění. Nevím jak ostatní, ale já byla šokovaná a určitě to mně šlo vidět.
Poté nám věnoval chlácholivý úsměv, takže jsem se nejen já musela tvářit zděšeně.
"No dobře, není to zas až tak hrozné, přesto si však dávejte pozor ano?" všichni jsme přikývli.
"Tak jsme tady..." ukázal na dveře s číslem 36 a věnoval nám kouzelný klíč. "Já mám pokoj o pár dveří dál, ale podle jména mě stoprocentně najdete, kdybyste zatoužili po mé přítomnosti, můžete se stavit!" nabídl, zářivě se usmál a odsvištěl.
"Docela milý na Kruval..." dívala jsem se z aním udiveným pohledem.
"To jo, ale určitě děvkař. Prostě něco jako Sirius, však to znáš..."
"To teda jo..." zásmála jsem se. Měla jsem celkem dobrou náladu, přestože jsem musela být se dvěmi zmijozelci, nijak zvlášt mi to nevadilo. Hlavně že nejsem se svým bratrem a mám u sebe aspon jednoho kamaráda, a Remus je zrovna ten, na kterého se může stoprocentně spolehnout.
Remus, kterému Davide klíč předal otevřel a před námi se objevila středně velká místnost se čtyřmi lůžky. Nebylo to nic extra, ale co jsem mohla čekat. U každé postele byl malá skřín a na konci pokoje jeden velká stůl a u něj židle. Přípomínalo mi to mudlovské ubytovny, které jsem měla možnost minulý rok nedopatřením spatřit.
"Dobře, tak si rozdělíme postele, já budu mít tuhle," ukázala Asyana na lůžko v levém rohu. Rabastan si vzal postel vedle ní. My s Remem šli na opačnou stranu.
Chvilku jsme tak v tichosti seděli a vybalovali, když Asyana konečně prolomila ticho.
"Tak co, jak se vám líbí Kruval?" každého nás sjela zkoumavým pohledem.
"Není špatný," pokrčil rameny Rabastan.
"Dík za názor Rabastane, ale já se ptala spíš našich Nebelvírských přátel," zašklebila se a kamarádsky do něj strčila.
"Mě se zdá moc zatuchlý, celkově to celé působí tak chladně..." řekl jsem.
"Jo, zatuchlé to tu fakt je, taky jsem si všimla. Jako by tu nevětrali sto let..." postěžovala si Asyna.
"Oni ani moc větrat nemohou, když je venku -7... vytáhl rozumy Remus.
"Celoročně určitě ne," zpochybnovala to.
"To ne, ale řekl bych, že jsou tady určitě nižší teploty než u nís v Anglii."
"Já bych si radši vybrala zimu, než dýchat vzduch ze stolet starých ponožek!" ušklíbla se jízlivě slečna la Notte.
Zatímco oni se dohadovali, my s Rabastanem byli úplně ticho a nečinně přihlíželi výměně názorů, která se začala přiostrovat a občas na sebe jukli stydlivým pohledem.
"Jdeš se pojít?" zahulákala jsem na Rabastana, když už po sobě Rem s Asyanou ječeli. Přikývl a tak jsme se vypařili.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maya99 Maya99 | Web | 12. října 2009 v 19:41 | Reagovat

Krásný a skvělý a... fakt to musím pokaždý vypisovat? :-D Prostě absoltuní balzám na duši jako vždy. Honem další, Gaio, nebo se neznám :-)

2 Nel-ly Nel-ly | Web | 17. října 2009 v 0:19 | Reagovat

Já už nic psát nebudu :D je to zbytečné... Maya pokaždé napíše to, co si myslím

3 Jaune Jaune | Web | 18. října 2009 v 17:19 | Reagovat

jak se klávesnici píšou muří nohy? ----''---- bezvadné, moc se těším na další ;-)

4 Nat Nat | Web | 20. října 2009 v 20:55 | Reagovat

moc krasna kapitola nechtela bys spratelit?

5 lowiik lowiik | 3. listopadu 2009 v 14:20 | Reagovat

KRÁÁÁSNÁ POVÍDKA!!! jenom už rsimt napiš další kapču jo???mOOcinky prOOsím!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama