6. Kapitola - Lektvary

28. září 2009 v 10:57 | Gaīa |  Jedna malá Rose...
Další den mě museli budit proudem vody.
"ÍÍÍÍ!" zaječela jsem příšerně naštvaně. "Nechte toho, já už vstávám!" vzdala jsem to.
"No tak dobře!" souhlasila Lily a zrušila kouzlo. Bloncky se smály a Cameronne si nás ani v nejmenším nevšímala, což bylo nejlepší pro obě strany.
Ale jak jsem chtěla vyjít z pokoje, tak se mi postavila do cesty.
"Dovolíš?" požádala jsem ji slušně. Nechtěla jsem se hádat. Sjela mě opovržlivým pohlede.
"Lucius měl pravdu. Jsi stejná šmejdka jako tyhle!" kývla směrem k Lily a blonckám. To mě naštvalo. I když na mě bloncky něudělaly extra dojem, označení "šmejdi" si nezaslužily a rozhodně né Lily.
Zamračila jsem se na ní.
"Tak hele, nebudeš urážet moje kámoše jasný?" vypálila jsem.
"Hahaha!" zasmála se.
"Uhni!" odstrčila mě a odešla.
"Dík, ale nebylo to nutný!" přišla ke mě Lily.
"Nebylo? Nikdo nebdue urížet moje kámoše a už vůbec né nějaká nafoukaná debilka!" stála jsem si za svým.
"Jo, dík!" houkly na mě ty dvě. Kývla jsem a odešla s Lily na snídani.

"Co máme ted?" zahuhlala jsem s plnou pusou koblihy.
"Lektvary..." přiznal ponuře Remus. Zvadla jsem.
"Taky je nemáš v lásce," optal se.
"Né, že je nemám v lásce, já je nesnáším." Otřásla jsem se odporem až mi málem kobliha vypadla z pusy.
"A jaktože ty, copak nejsi milovník všech předmětů co existujou?" Zeptala jsem se, když jsem konečně tu koblihu rozžvýkala.
"Milovník zrovna ne, ale ta profesorka je děsná," objasnil.
"Se nedivím, když se rozhodla učit lekvary," Lily po mě střelila vražedným pohledem. Omluvně jsem na ni pokrčila ramena, když mi došlo, že ona je vlastně taky zbožnuje. A je normální, což je divné.
"Až ji poznáš, budeš lektvary nenávidět ještě mnohem víc," varoval mě Sirius.
"To není možné!" Zavrhla jsem okamžitě a rozhodovala se mezi topinkou a další koblihou. Přece jenom kobliha by pro takové téma nemusela být úplně bezpečná...
"Radím ti, sedni si dozadu, jinak tě ušikanuje..." povzdechl si Sirius.
"Copak, lektvárnice si zasedla na našeho Sirouše?" Zubatě jsem se usmála a shála o topince.
"Ne jenomže zasedla. Ta ženská si ze mě dělá terč!" Zuřivě zamachroval rukama, až tác s topinkami spadl a hlasit se roztříštil.
"Sakra, já to vzdávám..." svěsil poraženecky hlavu.
"Nějak brzo kámo ne? Kde se poděl ten rytíř bez bázně a hany, jež sváděl v okolí všechny nevinné panny?" pronesl James s nesmírnou "procítěností" až jsem potomvšichni spadli smíchy ze židle.
"Drž hubu!" drcl do něj se smíchem Sirius. "Já přece neřekl, že je nebudu svádět. Jen to po mě nikdo nemůže chtít u Morysové!" dělal jakože zvrací, ale jeho kamarádi to vůbec nepochopili tak, jak to mělo být pochopeno a znovu se zkláili v křečích smíchu.
"Už bychom měly jít!" pokusila se překřičet Lily řvoucí kluky.
"Jo, tak padáme!" zahulákala jsem zpátky.


"Lily já si do prdní lavice nesednu!" protestovala jsem.
"Ale proč ne?"
"Slyšelas, co říkal Sirius," připomněla jsem jí.
"Přece nedáš na toho sukničkáře," zamračila se.
"Promin Lilko, ale v tomhle ohledu víc než na tebe." Musela jsem ji zklamat a popošla jsem ke stolu o dvě lavice dál od Lily.
"Víš, učící maniak jako ty, nemá zrovna moc velkou důvěru v objektivím posouzení situace. Vezmi si takovou McG..." sice po mě loupla naštvaně, ale né zase tak, což jsem považovala za určitou výhru. A i kdyby ne, stejně by mě nepřemluvila. I když mohla mi radit v postupu, jinak by se mohlo stát, že se nevinný lektvar stane ničící zbraní. Musím přmeluvit Remuse, aby si sedl vedle mě... Dumala jsem a najednou do mě někdo žduchl. Už jsem ho chtěla seřvat co si o sobě myslí, ale uviděla jsem Remuse.
"Ajo, prosím tě sedneš si vedle mě, jinak v lekvarech totálně vyhoříma to ty, taková hodná duše, přece nechceš!" Vychrlila jsme na něj v rychlosti. Překvapeně zamrkal.
"Já si o to bě taky myslel, že si hodná duše," přiznal. "Doted." dodal zachmuřeně.
"Ale no tak....Reme...." prosila jsem ho s vykulenýma psíma očima.
"No co mám s tebou dělat, tak dobře..." povzechl si a položil si věci vedle mě.
"Můžeš ji hodit do jezera!" uslyšela jsem jízlivý hlas a o sekundu později i šklebícího se Siriuse.
"A ty můžeš být chvíli zticha, už mě bolí hlava..." zastěžoval si Remus a chytl se za hlavu na důkaz svých slov.
"Ted si toho ticha užiješ, fakt že jo!" Posmíval se mu Sirius, který si spolu s Jamesem sedl hned za nás.
"Ztichněte!" zazněl třídou ostrý hlas.
"Já to říkal, pohroma je tady..." konstatoval nevesele Siri.
"Mám zprávy, že nastoupila nová studentka!" podívala se do jakéhosi pergamenu a potom po třídě.
"To jsem já," přihlásila jsem se.
"Stoupněte si!" přikázala mi.
"Tak... jaký jste měla prospěch?" její ton zněl výhružně. Dost výhružně na to, abych se ji to minimálně bála přiznat.
"Ehm..." žbleptla jsem nervozně.
"Mluvte!" Vyštěkla mi do obličeje. Udělala jsem cosi jako mini-Matrix. Vyděšeně jsem se zaklonila.
"Špatný!" vyrpskal jsem ji na ni slinu. Znechiceně si ji otřela.
"Svoje tělní výměšky si laskavě nechte pro někoho jiného!" probodla me vražedným pohledem a odkráčela. Jako přešlá mrazem jsem si sedla.
"Co to sakra bylo!" Až ted jsem si všimla řehtajícího se Siria.
"Hele sklapni, víš jaký to byl děs!"
"Jsi na její černý listině." konstatoval Rem pohřebně.
"Nic jinýho jsem ani nečekala..." přiznala jsem pesimisticky.
"Prej, své tělní výměšky si nechte pro někoho jinýho!" řehtal se ten debil pořád.
"Pche, a co ona, mě taky poprskala od hlavy až k patě!" uraženě jsem ohrunula nos.
"Jo, a ten Matrix!" chytl se honem stolu, aby nespadl na zem jak se řehtal.
"Víš jak jsem se lekla," hájila jsem se s ublíženým výrazem. "Přišla ke mě, potichu jako stín.. " snížila jsem hlas pro dramatičnost, "a najednou na mě vyjekne, co bys dělal ty?" ptala jsem se. Jenže ptaný mi neodpověděl. Vrhala jsem po něm jeden nechápavý pohled za druhým, (proč se přestaltak rychle smát a nasadil svatoušskovský pohled) než mě Remus praštil do lokte.
Otočila jsem se a hystala ho seřvat, co si to myslí o sobě, bít něžnou dívku jako jsem já, ale v tom jsem si všimla Morysové, která na nás hrozivě mhouřila oči.
Poopičila jsem se po klukách a nasadila tentýž nevinný výraz. Bohužel to ovšem nepomohlo...
"Odebírám Nebelvíru 5 bůdu za všechny a budte rádi, že to není víc!" zasyčela a odkráčela.
"To je ale fůrie..." postěžovala jsem si, jakmile byla z doslechu.
"Bude hůř!" špitl mi Siri do ucha.
"Připrav se na nejhorší," dodal James. Srdce se mi propadlo ještě trochu níž jakmile se na tabuli objevil název lektvaru.
"Nápoj lásky?!" Poklesla téměř všem ve třídě nevěřícně čelist. To nemlůže myslet vážně! Pomyslela jsem si. Ovšem její nadcházející věta mě vyvedla z hlubokého omylu.
"Tento lektvar jste jsitě všichni probírali, takže mi ho na konci hodiny dáte na oznámkování." ušklíbla se.
"Je to blázen jestli si myslí, že to zvládneme!" Bouchla jsem anštvaně pěstí do stolu.
"Neboj, já ti pomůžu, od toho přece sedím vedle teb ne?" utěšoval mě malinko protivně.
"Co máš za problém!" vyjela jsem na něho.
"Já?" žasl, "Proč já bych měl mít nějaký problém!" prskal naštvaně.
"Že si tak protivný," zavrčela jsem a dala se do postupu. O chvíli později jsem se uklidnila.
"Tak promin..."zamumlala jsem.
"Pohoda..." broukl nabručeně.
"Hm... a ... pomůžeš mi teda?" vrhla jsem an něho zářivý úsměv. Otočil oči nejdřív na strop a pak až ke mě.
"Dobře." a tak jsme ho začali vařit spolu i když myslím, že né nijak excelentně. Což o to, kdyby ho avřil Remus sám, jistě by to dopadlo o mnoho lépe jenže on chtěl, at se na tom také podílím, že by to nebyla jeho práce a na moje varování, že to dopadne hrozně odpověděl takhle: "Když ti pomáhám tak ne," rozhodl. Ten má ale sebevědomí co... Z fleku by mohl konkurovat Sirimu nebo Jamesovi. U těch tří je prostě vidět, proč se spolu kámoší.
"Ted to dvakrát zamícháš do leva a třikrát do prava a máš to." dal mi poslední instrukce. Tak jo.
Dvakrát doprava třikrát doleva..."
"Néé!" vyjekl zoufale Rem, když mě spozoroval.
"Co ..." nedokončila jsem větu, protože mě Rem strhl pod lavici, než mě lektvar zlil od hlavy až k patě.


"Naštěstí vás polil jenom trochu na ruce a ramena, není to nic zlého. Když vypijete tohle, budete v pořádku." vzala jsem si od ní lektvar a rychle ho kopla do sebe. Byla jsem totiž informována, že lektvary od madam Pomfreyové chutnají odporně.
"Co myslíte, že mi Morysová udělá?" zeptal jsem se ji na rovinu.
"Pravděpodobně si na vás zasedne, dá vám za pět a strhne body a obvní vás, že si za to můžete sama, protože jste nedával pozor..."zabručela.
"Jak to víte?" zajímala jsem se.
"Morysová je tady už pěkně dlouho. Na téhle škole není snad žák, na kterého by si někdy nezasedla s vyjímkou Zmijozelců." zavrčela naštvaně.
"Potovora." zhodnotila jsem. Pomfreyová důrazně přikývla.
"A ted už jděte na hodinu!" vykázal mě a tak jsem šla. Nešla jsem ale na hodinu al en aoběd, jelikož už bylo půl dvanácté a jít na lektvary na těch pět minut by nemělo cenu.
Sedla jsme si na židli a vyčkávala.
"Ahoj!" pozdravil James.
"No nazdar..."
"To byl vopruz!" nadával Siri.
"Ne," opravila jsem ho, "To byli kámo lektvary..." všichni se rozesmáli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sawarin Sawarin | Web | 28. září 2009 v 16:22 | Reagovat

Pěkná kapitola. Těším se na pokračování..:)

2 Jaune Jaune | Web | 28. září 2009 v 18:04 | Reagovat

pěkná kapitola... sice se v ní nic převratnýho nestao, ale moc se mi líbila. hlavně remus byl skvělej ;)))

3 SeiLLeinen SeiLLeinen | Web | 28. září 2009 v 19:33 | Reagovat

Nádherná kapitolka..nechceš spřátelit??

4 Maya99 Maya99 | Web | 28. září 2009 v 20:09 | Reagovat

Kde se poděl ten rytíř bez bázně a hany, jež sváděl v okolí všechny nevinné panny? Tak z toho jsem šla do kolen a z těch tělních výměšků taky. Kde na ty hlody prosím tě chodíš? To je neskutečný...
Jinak moc pěkná kapitolka, doufám, že další přibyde dřív než tahleta :-)

5 Maya99 Maya99 | Web | 29. září 2009 v 15:20 | Reagovat

:-D

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 16. října 2009 v 21:02 | Reagovat

"Nějak brzo kámo ne? Kde se poděl ten rytíř bez bázně a hany, jež sváděl v okolí všechny nevinné panny?"
:D :D :D :D
a bylo "vidět" proč jsou kamarádi... já nemůžu

7 Nel-ly Nel-ly | Web | 16. října 2009 v 21:03 | Reagovat

jééé... Maya má zase stejný názor :D aspoň vidíš jak je to úžasné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama